Každá rostlina potřebuje kvalitní živiny

Pro správný růst papriček jsou rozhodující živiny obsažené v substrátu nebo půdě a je tedy nutné dbát na jejich správný poměr a dostatečný přísun. Začneme třemi nejdůležitějšími, které určují i složení většiny hnojiv, ve zkratce NPK (Dusík, Fosfor, Draslík). Pokud je hodnota například NPK 5-9-5, výživa rostliny zahrnuje 5% dusíku, 9% fosforu a 5% draslíku (v přepočtu na objem hnojiva).

Dusík (N)

Dusík je pro papričky důležitý hlavně ve fázi růstu. Největší spotřebu dusíku vyžadují právě mladé rostlinky. Při nedostatku dusíku zůstává rostlina velmi malá a listy jsou světle zelené až žluté. Je velmi časté, že při nedostatku dusíku rostlina nenasadí květy nebo se papričky špatně vyvíjejí. Pokud má rostlina dusíku nadbytek daří se jí a nestrádá. Veškerou svou energii však vkládá do růstu a často se stává, že se opozdí květová fáze (reprodukční fáze se posune). Listy jsou tmavě zelené a vypadají zdravě. Při nadbytku dusíku se snižuje příjem draslíku a boru.

Fosfor (P)

Fosfor se v chilli papričkách jen v malém množství oproti dusíku a draslíku. Papričky fosfor potřebují při tvorbě kořenového systému. Hlavní je tedy dostatek fosforu pro první fáze růstu. Při nedostatku fosforu se zpomalí růst kořenů a vzrůstově bude menší. Fosfor je také důležitý v květové fázi, kde nedostatek způsobuje jejich opadávání. Pokud rostlina postrádá fosforu nemůžeme čekat bohatou úrodu. Přebytek fosforu ničemu nevadí (rostlinu tímto prvkem nelze předávkovat).

Draslík (K)

Draslík je pro správný vývoj papriček stejně důležitý jako dusík. V rostlinách působí jako katalyzátor cukrů v buňkách rostlin. Draslík zpevňuje chilli rostliny a jsou tak odolnější proti škůdcům nebo chorobám. Čím více ho obsahuje rostlina, tím odolnější je proti spálení sluncem. Při nedostatku draslík začínají okraje listů hnědnout a mají nepřirozeně zelenou barvu. V květové fázi mohou nastat mutace květů, plodů a tvorba nepřirozených tvarů. Ani přebytek draslíků není ideální, na listech se pak tvoří hnědé skvrny nahromaděného draslíku. Při velkém přehnojení a předávkování draslíkem se v rostlinách snižuje příjem hořčíku, boru a vápníku.

Vápník (Ca)

Stejně jako v lidském těle, i rostliny potřebují vápník pro zpevnění stěn buněk. Zvýší se tak odolnost proti škůdcům a chorobám. Vápník se soustřeďuje se do květů a plodů při jejich tvorbě. V kyselé půdě se vápník do rostlin špatně vstřebává, stejně tak při vysokém obsahu draslíku a hořčíku v zemi. Při nedostatku vápníku mohou začít vadnout staré listy a na nových usychají špičky a hrany. V plodové fázi je vápník velice důležitý a jeho nedostatek způsobuje měknutí stěny papriček a jejich hnilobu. Pokud to s vápníkem přeženeme, mohou se dostavit škodlivé změny na rostlinách zvané alkalizace. Přebytek vápníku negativně ovlivňuje i příjem bóru, železa, manganu a mědi.

Hořčík (Mg)

Stejně jako vápník je i hořčík katalyzátorem pro rostlinný stavební materiál. Hořčík, fosfor a vápník mají největší význam při tvorbě plodu. Nedostatek hořčíku způsobuje podobné problémy jako nedostatek dusíku, v tomto případě je třeba sledovat přítomnost obou prvků. Pokud rostlině chybí hořčík, její listy ztrácejí zelenou barvu a kolem žilek můžeme pozorovat nažloutlé zbarvení. Nedostatku hořčíku způsobuje pozdější nasazování květů, které pak navíc nejsou tak výrazně zbarvené. Při nadbytku hořčíku se pouze snižuje schopnost přijímat fosfor nebo vápník.

Železo (Fe)

Železo v rostlinách působí jako jako katalyzátor při tvorbě chlorofylu (zeleného barviva v buňkách rostlin) a jedná se tedy o velice důležitý prvek. Účastní se při aktivaci enzymů v rostlině. Jeho nedostatek se projevuje žloutnutím kolem žilek listů, přičemž samotné listové žilky zůstávají zelené. Pokud přeženeme hnojení fosforem, začne rostlina špatně železo přijímat. Přemíra železa v rostlinách se téměř nevyskytuje.